Slider Title

Short Excerpt

Listopad 27, 2018

Tenkrát v listopadu /Pewnego razu w listopadzie

Aktuality_WEB_Tenkrat v listopadu_2018

Některé filmy si prostě hledají cestu k divákům složitěji. Před festivalem se zdálo, že Tenkrát v listopadu v Čechách příliš diváků nenajde. Ale mnoho z vás nyní lituje, že promarnilo osobní setkání s režisérem a píše nám. V posledních týdnech přišlo nezvyklé množství e-mailů s žádostí o další projekci. 
Protože jsme s Milošem měkkosrdcatí, rozhodli jsme se, že vám ho tedy pustíme ještě jednou. Ale už opravdu naposled! 🙂

Tenkrát v listopadu/ Pewnego razu w listopadzie (PL, 2018)
4.12. 2018 v Atlasu 20:30

Režie: Andrzej Jakimowski  •  Scénář: Andrzej Jakimowski  •  Kamera: Adam Bajerski  •  Střih: Cezary Grzesiuk  •  Hudba: Tomasz Gassowski  •  Hrají: Agata Kulesza, Grzegorz Palkowski, Edward Hogg, Marek Probosz, Krzysztof Kiersznowski, Damian Ul, Jacek Borusiński, Alina Szewczyk, Sylwia Oksiuta-Warmus

Kvůli privatizaci a zvyšování nájmů přišli o bydlení. Od té doby se potloukají Varšavou, kde se dá. Matka a její pes zkoušejí různé ubytovny, ty ale nepřijímají klienty se zvířaty. Její syn sice občas přespává v domě své přítelkyně, z toho ale zase nejsou nadšeni její rodiče. Často tak musejí přečkat noc společně v zahradním domku na okraji města. I přesto syn dál navštěvuje studia práv, chodí na brigády a na schůzky s přítelkyní. Mezitím se snaží najít útočiště pro matku i pro sebe. Dočasné řešení jejich bezvýchodné situace jim nabídne squat, který současně funguje jako alternativní společenské centrum. Jenže ani zde je nakonec moc klidu nečeká. Režisér Andrzej Jakimowski se ve svém novém díle uchýlil k jiné umělecké strategii, než na kterou jsme byli u něj do té doby zvyklí. Již neřeší univerzální témata, ale pohlíží na současnou polskou společnost, kterou reprezentuje Varšava, jež také jeho jinak prostému příběhu vytváří kulisy. Hlavní město Polska film ukazuje z jiné strany, než jak ho známe z turistických prospektů. Nacházení poetiky v místech, kde ji běžně nehledáme, tvoří jeden z běžných postupů Jakimowského tvorby, ovšem nyní příjemné „letní aranžmá“ náhle střídá „ponuré podzimní“.

Čím jiným přesvědčivěji ukázat, jak nebezpečné je hrát na strunu nacionalismu (ač je to hrdě a velmi zavádějícím způsobem nazýváno „Pochod nezávislosti“) a jaká nálada se pak šíří společností, než autentickými záběry zmíněné akce, na které je zcela elegantní formou navázán příběh hlavních hrdinů. Ti nejsou typickými sociálními případy, mají v podstatě jen jedno (přirozené) přání – mít kde spát. Jinak nikam nechodí s nataženou dlaní, nikoho citově nevydírají. Jde o něco, co se u sociálně laděných filmů jen tak nevidí, a Andrzej Jakimowski dokázal obě roviny propojit tak geniálně, že se tomu snad ani nechce věřit. Nelze pominout nádhernou formální stránku – kameru a hudbu, která dává celému filmu ještě silnější atmosféru. Po třetím zhlédnutí filmu neměním názor a dojem, který na mě film udělal hned napoprvé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *